Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) | ResMed Ceska Republika

Pacienti: Nabídka služeb

Odborníci: Nabídka služeb

ResMed služby

Pacienti: Nabídka služeb

Odborníci: Nabídka služeb

Africa & Middle East
Americas
Asia Pacific
Europe
Country Selector

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

CHOPN je velmi rozšířené, život ohrožující plicní onemocnění, které patří mezi hlavní příčiny úmrtnosti a invalidity na celém světě, přesto je často nedostatečně diagnostikováno a v jeho léčbě zůstává mnoho neuspokojených potřeb.1-3

Objevte více

PART 1

Porozumění CHOPN

Co je CHOPN?

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je běžné plicní onemocnění, které způsobuje omezení průtoku vzduchu a stále závažnější dýchací obtíže.

Globální iniciativa pro chronickou obstrukční plicní nemoc (GOLD) definuje CHOPN jako heterogenní plicní onemocnění charakterizované chronickými respiračními symptomy způsobenými abnormalitami dýchacích cest a/nebo alveolů, které způsobují trvalou, často progresivní obstrukci průtoku vzduchu.³

Hlavní příznaky

Mezi příznaky patří dušnost, kašel a tvorba sputa.

Ačkoli CHOPN je chronické onemocnění, značný počet pacientů trpí akutními exacerbacemi CHOPN (AECOPD), které jsou podle GOLD definovány jako příhoda charakterizovaná zvýšenou dušností a/nebo kašlem a sputem, která se zhorší během méně než 14 dnů, což může být doprovázeno tachypnoí a/nebo tachykardií a je často spojeno se zvýšeným lokálním a systémovým zánětem způsobeným infekcí, znečištěním nebo jiným poškozením dýchacích cest.³

Údaje z různých kohort pacientů ukazují, že až 70 % pacientů prodělá alespoň jednu AECOPD v průběhu 1-5 let sledování.⁴

AECOPD často vyžaduje urgentní péči, zvýšení medikace a/nebo hospitalizaci, což s sebou nese značné dodatečné náklady.⁵

Patofyziologie

Předpokládá se, že CHOPN je způsobena kombinací genetických faktorů a faktorů životního prostředí, zejména kouřením tabáku a vystavením znečištění (pracovní expozice a znečištění vnitřních prostor spalováním dřeva a jiných paliv z biomasy).³

Vzhledem k tomu, že CHOPN je heterogenní onemocnění, doporučuje skupina odborníků klasifikovat CHOPN na základě základních příčinných mechanismů, aby bylo možné vyvinout individualizované léčebné přístupy.²

Zatížení nemocí

CHOPN představuje značnou ekonomickou¹ a sociální zátěž.6, 7

CHOPN ovlivňuje kvalitu života (QoL) a duševní pohodu pacientů: CHOPN je spojena s horším fyzickým zdravím a zdravotním stavem specifickým pro toto onemocnění (ve srovnání s jedinci bez CHOPN)8 a vysokým výskytem psychiatrických komorbidit9 včetně deprese.10, 11

CHOPN je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí a sedmou nejčastější příčinou nemocnosti.12

Pacienti s CHOPN jsou ohroženi častými hospitalizacemi, které jsou spojeny s emočním strádáním: téměř 1 z 5 pacientů navštěvujících pohotovostní oddělení je hospitalizován alespoň jednou za rok po své první návštěvě.13

AECOPD jsou spojeny s poklesem plicních funkcí14, zhoršující se kvalitou života QoL,15,16 sníženou fyzickou aktivitou,17 depresí,18 rehospitalizací, další AECOPD a úmrtností.19, 20

Komorbidity

Je zde vysoká zátěž komorbiditami, zejména kardiovaskulárními a diabetem3:

  • Nejčastěji se jedná o hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, diabetes, osteoartritidu, psychiatrická onemocnění, astma a obstrukční spánkovou apnoe (OSA).21, 22
  • Klinický stav a prognózu pacienta mohou ovlivnit komorbidity, které vyžadují léčbu: některé stavy, jako je srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, poruchy spánku a deprese/úzkost, jsou spojeny s AECOPD. 3,23 OSA může zhoršovat noční hypoxemii a zvyšovat riziko plicní hypertenze.22

Snížení fyzické kondice

Zdravotní stav pacientů s CHOPN se často dostává do „sestupné spirály“: systémové účinky vedou ke kardiovaskulárním komorbiditám, ochabování svalů a osteoporóze, což vede k další nečinnosti a zhoršování fyzické kondice. Nápodobně vedou exacerbace ke snížení plicních funkcí, fyzické nečinnosti a zhoršení duševního zdraví.24

Porozumění CHOPN: shrnutí

Porozumění CHOPN: shrnutí

CHOPN je progresivní plicní onemocnění, které se projevuje především obstrukcí průtoku vzduchu a je spojeno se sníženou kvalitou života pacienta a zvýšeným rizikem úmrtí. Jak častá je tedy CHOPN a jak se diagnostikuje?

PART 2

Prevalence a diagnóza

Prevalence

Odhady prevalence se liší, ale předpokládá se, že na celém světě žije ~480 milionů lidí s CHOPN25 a výskyt se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil o > 85 %,26 s předpokládaným dalším nárůstem v příštích desetiletích v důsledku pokračujícího působení rizikových faktorů, stárnutí populace a lepší informovanosti a diagnostiky.³

Diagnostika

Příznaky CHOPN se mohou u jednotlivých pacientů lišit, a to v závislosti na denním režimu. Diagnóza by však měla být zvážena u každého pacienta s přetrvávající dušností a chronickým kašlem (přerušovaným nebo trvalým) s produkcí sputa nebo bez ní a s anamnézou opakovaných infekcí dolních cest dýchacích a/nebo vystavení rizikovým faktorům, jako je kouření nebo znečištění.³

Zlatou standardní diagnostickou metodou je spirometrické vyšetření (přítomnost omezení dýchacích cest, které není plně reverzibilní, s poměrem FEV1/FVC po bronchodilataci <0,7) spolu s klinickou anamnézou a přítomností rizikových faktorů.³

Podpůrná vyšetření k vyloučení diferenciálních diagnóz mohou zahrnovat zobrazovací vyšetření (rentgen hrudníku nebo CT), vyšetření arteriálních krevních plynů (ke zjištění hypoxie / hyperkapnie) a vyšetření sputa (užitečné u pacientů s AECOPD).³

Diagnóza: neuspokojené potřeby

Celosvětově existují velké rozdíly v hlášené prevalenci CHOPN, přičemž 10-95 % pacientů je poddiagnostikováno, často z důvodu nedostatečného nebo nedůsledného používání diagnostických metod nebo nedostatečné dostupnosti27 a někteří pacienti nemají přístup k diagnostickým zařízením nebo vhodné zdravotní péči.

Odborníci upozornili na několik nedostatků současných diagnostických metod a kritérií. Spirometrie po bronchodilataci není prediktivní pro symptomy a neodhalí časné patologické změny. Spirometrie je navíc často nedostatečně využívána nebo nesprávně interpretována. Skupina odborníků navrhuje, aby se k odhalení mírného onemocnění předtím, než dojde k nevratným patologickým změnám, využily moderní techniky, jako je zobrazování.2

Klasifikace závažnosti

Pro orientaci v léčbě doporučuje GOLD klasifikovat CHOPN podle stupně obstrukce průtoku vzduchu (GOLD 1-4) a podle symptomů/exacerbací v anamnéze3:

Stupeň obstrukce průtoku vzduchu se pohybuje od mírné (GOLD 1) po velmi těžkou (GOLD 4) v závislosti na predikovaném FEV1.

Závažnost symptomů se pohybuje od GOLD A (nízká zátěž symptomy: mMRC 0-1 nebo CAT<10, nízké riziko exacerbace: ≤1 středně těžká exacerbace) a GOLD B (vysoká zátěž symptomy: mMRC ≥2 nebo CAT ≥10, nízká zátěž exacerbacemi: ≤1 středně těžká exacerbace) po GOLD E (jakákoli zátěž symptomy, vysoké riziko exacerbace: ≥2 středně těžké exacerbace nebo ≥1 vedoucí k hospitalizaci).

Prevalence a diagnóza: shrnutí

Prevalence a diagnóza: shrnutí

CHOPN je heterogenní, velmi rozšířené onemocnění plic. Zatímco příznaky mohou být různé, zlatým standardem pro diagnózu je poměr FEV1/FVC po bronchodilataci. K určení závažnosti onemocnění se hodnotí také anamnéza exacerbací a zátěž symptomy. Jak se tedy klasifikace závažnosti používá pro volbu léčby?

PART 3

Léčba a prognóza

Cíle léčby

Volba léčby CHOPN závisí na závažnosti onemocnění* a jejím cílem je zmírnit příznaky a zároveň snížit progresi onemocnění, exacerbace a úmrtnost.

Intervence zahrnují změnu životního stylu, farmakologickou léčbu a kyslíkovou/ventilační podporu, jako je dlouhodobá oxygenoterapie a vysokoprůtoková terapie  (obrázek).

* Zpráva GOLD COPD 2023 rozeznává tři skupiny závažnosti příznaků – „A“, „B“ a „E“.3

Doporučené postupy

Informace v následujících sekcích nemají za cíl nahradit místní doporučené postupy nebo doporučení odborných společností. Při rozhodování o léčbě se prosím seznamte s nejnovějšími místními/mezinárodními pokyny. Některé relevantní odkazy jsou uvedeny níže:

https://goldcopd.org/2023-gold-report-2

https://channel.ersnet.org/channel-25-guidelines

https://www.thoracic.org/statements/copd.php

Změna chování / životního stylu

Změny chování a životního stylu zahrnují odvykání kouření a plicní rehabilitaci (cvičení spojené s edukací pacienta).

Obě tyto strategie prokazatelně snižují úmrtnost pacientů s CHOPN.3

Farmakologická léčba

Farmakologická léčba může snížit četnost a závažnost symptomů a AECOPD a zlepšit zdravotní stav a toleranci cvičení.3

Režimy by měly být individualizovány na základě závažnosti symptomů, rizika exacerbace, vedlejších účinků, komorbidit pacienta a dostupnosti/nákladů na léky, jakož i preferencí pacienta.3

GOLD doporučují inhalační bronchodilatancia jako hlavní léčbu symptomů, tyto léky působí na uvolnění nebo zabránění kontrakci hladkého svalstva dýchacích cest.3

Antibiotika mohou být pacientům předepsána během léčby nebo jako prevence AECOPD.28, 29 Pacienti by také měli být očkováni, aby se předešlo infekcím, které by mohly vést k AECOPD.3

Mukolytika snižují riziko AECOPD u některých pacientů a ERS/ATS je doporučuje u pacientů se středně závažným nebo závažným omezením průtoku vzduchu a AECOPD navzdory optimální inhalační léčbě.3, 29

Kyslíková léčba

O2 terapie může ulevit od hypoxémie a snížit dechovou zátěž. Dlouhodobá léčba O2 by měla být pravidelně přehodnocována a je doporučena GOLD a ATS pro pacienty s těžkou klidovou hypoxemií, u kterých je spojena s malým prodloužením přežití.3, 30, 31

O2 může být dodáván prostřednictvím kyslíkového koncentrátoru, tlakové nebo kapalné kyslíkové lahve nebo ventilátoru.

Domácí neinvazivní ventilace (NIV)

GOLD a ERS doporučují NIV u stabilních pacientů s těžkou chronickou hyperkapnií a anamnézou hospitalizace pro akutní respirační selhání.3, 39-41

Mezi výhody patří lepší přežití a kvalita života a nižší riziko hospitalizace.39, 40

Bylo prokázáno, že po AECOPD, NIV v kombinaci s domácí O2 terapií významně prodlužuje dobu do opětovné hospitalizace nebo úmrtí a snižuje počet dalších AECOPD40 a je nákladově efektivní.42

Údaje z klinických studií zdůrazňují, že je důležité pečlivě vyhodnotit fenotyp pacienta a načasování a poskytování domácí NIV, aby se zajistil výběr pacientů, kteří budou mít z NIV největší prospěch.43

Vývojový diagram zobrazující výběr pacientů pro domácí NIV na základě údajů z klinických studií39, 40

Více informací o klinických důkazech a výběru pacientů pro domácí NIV najdete zde..

Osvědčené postupy domácí NIV

K osvědčeným postupům pro domácí NIV patří pečlivý výběr pacientů, kteří budou mít z léčby největší prospěch, poskytování účinné a dobře snášené léčby a pečlivé sledování účinků léčby.

Zlepšení zvýšené hladiny oxidu uhličitého v arteriích by mělo být jedním z hlavních cílů domácí NIV a údaje z klinických studií ukazují, že vyšší inspirační tlaky přispívají k úspěchu domácí NIV terapie.39, 40, 44

Přečtěte si více o osvědčených postupech NIV pro domácnosti zde.

NIV pro akutní příhody

GOLD rovněž doporučuje NIV pro léčbu AECOPD v případě respirační acidózy / závažné dušnosti s klinickými příznaky naznačujícími únavu dýchacích svalů / přetrvávající hypoxemii navzdory doplňkovému O2.3

ERS/ATS doporučuje NIV u akutního a chronického hyperkapnického respiračního selhání v důsledku AECOPD.28

Nákladová efektivita zahájení NIV v domácím prostředí vs. v nemocnici

NIV je nákladově efektivní zejména v případě, že je zahájena doma, ve srovnání s nemocnicí. (obrázek).45

U pacientů s přetrvávající hyperkapnií po život ohrožující AECOPD byla ve Spojeném království pravděpodobně nákladově efektivní léčba NIV + domácí O2 (Table).

Volba LTOT, HFT nebo NIV

LTOT, domácí HFT a domácí NIV mohou být použity samostatně nebo v kombinaci pro domácí léčbu pacientů s CHOPN. Některé výhody jednotlivých přístupů jsou uvedeny v tabulce.

Kontinuální přetlak v dýchacích cestách (CPAP)

Některým pacientům může CPAP také prospět a bylo prokázáno, že zlepšuje přežití a snižuje riziko hospitalizace u pacientů s CHOPN i obstrukční spánkovou apnoe.3

Chirurgický zákrok

Chirurgické možnosti zahrnují zmenšení objemu plic, bullektomii a transplantaci plic.

Prognóza

CHOPN je sice progresivní onemocnění, ale vhodná léčba může snížit příznaky, četnost a závažnost exacerbací a zlepšit zdravotní stav a toleranci cvičení.3

Některé léčebné postupy mohou také zpomalit rychlost poklesu plicních funkcí a snížit úmrtnost.3

Bylo prokázáno, že dlouhodobá léčba O2 zlepšuje přežití u pacientů s těžkou klidovou hypoxemií a NIV snižuje úmrtnost a zabraňuje opětovné hospitalizaci u pacientů s těžkou chronickou hyperkapnií.3

Neléčená CHOPN může vést k akutnímu nebo chronickému respiračnímu selhání. Pacienti jsou ohroženi zejména během AECOPD, protože zvýšení obstrukce dýchacích cest činí dýchací systém zranitelným vůči přetížení.

Výhled do budoucna

V celosvětovém měřítku je naléhavě nutné učinit více pro řešení CHOPN.46

Odborná skupina specialistů v časopise Lancet konstatuje, že koordinovaná mezinárodní reakce (jako v případě COVID-19) může překonat stávající překážky léčby a přinést rychlé výsledky. Zejména doporučují2:

  • Strategie v oblasti veřejného zdraví pro zákaz kouření a zachování čistého ovzduší
  • Individuální přístup k medicíně – založený na komplexním posouzení patofyziologie onemocnění a symptomů, jakož i potřeb, schopností a preferencí pacientů.
  • Další investice do léčebných a regeneračních terapií, aby se překonaly převážně symptomatické možnosti léčby.
  • Větší zaměření na AECOPD, které hrají klíčovou roli v progresi onemocnění a nákladech, ale bývají nepřesně definované a nedostatečně prozkoumané.

Přečtěte si infografiku, ve které se dozvíte více o některých klíčových neuspokojených potřebách v oblasti péče o CHOPN

Jaké jsou neuspokojené potřeby v infografice CHOPN?

Jaké jsou neuspokojené potřeby léčby CHOPN z pohledu pacienta

Léčba a prognóza: shrnutí

Léčba a prognóza: shrnutí

CHOPN je progresivní onemocnění, které výrazně ovlivňuje kvalitu života pacientů a je celosvětově hlavní příčinou nemocnosti a úmrtnosti.3, 6, 12 Bylo však prokázáno, že vhodná léčba zlepšuje příznaky, četnost a závažnost AECOPD3, 32 a u pacientů s CHOPN a chronickou hyperkapnií léčených neinvazivní ventilací zlepšuje přežití.39

Hlas odborníka

Rozhovor, Dr Chris Carlin

Mohou automatické režimy a telemonitoring podpořit a zjednodušit postupy NIV a kvalitní péči u CHOPN a OHS?

Praktická doporučení pro používání domácí NIV**

Tato videa s návodem, jak používat domácí NIV, jsou určena pouze pro zdravotnické pracovníky.

Jak-na-video-Nastavení-a-začínáme

Nastavení a spuštění

Přehrajte si video
Jak-na-video-Výběr-správných-nastavení

Výběr správného nastavení

Přehrajte si video
Jak-na-video-Úprava-nastavení-během-adaptačního-období-a-dlouhodobé-terapie

Úprava nastavení během adaptačního období a dlouhodobé léčby

Přehrajte si video
Jak-na-video-Analýza-dat-pacientů

Analýza dat pacientů

Přehrajte si video

Tento obsah je určen pouze pro zdravotnické pracovníky.

**Tato videa s návodem, jak používat domácí NIV, jsou určena pouze pro zdravotnické pracovníky a vycházejí z doporučení GAV 2019, která jsou sama o sobě založena na literatuře a příspěvcích zkušených respiračních terapeutů. Protokol péče zůstává v kompetenci předepisujícího lékaře a nastavení přístroje musí být zvoleno s ohledem na potřeby každého pacienta.

Reference

  1. Iheanacho, I., et al., Economic Burden of Chronic Obstructive Pulmonary Disease (COPD): A Systematic Literature Review. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis, 2020. 15: p. 439-460.
  2. Stolz, D., et al., Towards the elimination of chronic obstructive pulmonary disease: a Lancet Commission. Lancet, 2022. 400(10356): p. 921-972.
  3. Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease. Global Strategy for the Prevention, Diagnosis and Management of COPD: 2023 Report 2023. Available at https://goldcopd.org/2023-gold-report-2/
  1. Hoogendoorn, M., et al., Prediction models for exacerbations in different COPD patient populations: comparing results of five large data sources. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis, 2017. 12: p. 3183-3194.
  2. Dalal, A.A., et al., Impact of COPD Exacerbation Frequency on Costs for a Managed Care Population. J Manag Care Spec Pharm, 2015. 21(7): p. 575-83.
  3. Svedsater, H., et al., Life Impact and Treatment Preferences of Individuals with Asthma and Chronic Obstructive Pulmonary Disease: Results from Qualitative Interviews and Focus Groups. Adv Ther, 2017. 34(6): p. 1466-1481.
  4. Cook, N.S., et al., Patients‘ perspectives on COPD: findings from a social media listening study. ERJ Open Res, 2019. 5(1).
  5. Franssen, F.M.E., et al., The physical, mental, and social impact of COPD in a population-based sample: results from the Longitudinal Aging Study Amsterdam. NPJ Prim Care Respir Med, 2018. 28(1): p. 30.
  6. FitzGerald, J.M., et al., Resource use study in COPD (RUSIC): a prospective study to quantify the effects of COPD exacerbations on health care resource use among COPD patients. Can Respir J, 2007. 14(3): p. 145-52.
  7. Omachi, T.A., et al., Depression and health-related quality of life in chronic obstructive pulmonary disease. Am J Med, 2009. 122(8): p. 778 e9-15.
  8. Zhang, M.W., et al., Prevalence of depressive symptoms in patients with chronic obstructive pulmonary disease: a systematic review, meta-analysis and meta-regression. Gen Hosp Psychiatry, 2011. 33(3): p. 217-23.
  9. GBD 2019 Diseases and Injuries Collaborators, Global burden of 369 diseases and injuries in 204 countries and territories, 1990-2019: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2019. Lancet, 2020. 396(10258): p. 1204-1222.
  10. Yeatts, K.B., et al., Population-based burden of COPD-related visits in the ED: return ED visits, hospital admissions, and comorbidity risks. Chest, 2013. 144(3): p. 784-793.
  11. Donaldson, G.C., et al., Relationship between exacerbation frequency and lung function decline in chronic obstructive pulmonary disease. Thorax, 2002. 57(10): p. 847-52.
  12. Miravitlles, M., et al., Effect of exacerbations on quality of life in patients with chronic obstructive pulmonary disease: a 2 year follow up study. Thorax, 2004. 59(5): p. 387-95.
  13. Seemungal, T.A., et al., Effect of exacerbation on quality of life in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med, 1998. 157(5 Pt 1): p. 1418-22.
  14. Ehsan, M., et al., A longitudinal study evaluating the effect of exacerbations on physical activity in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Ann Am Thorac Soc, 2013. 10(6): p. 559-64.
  15. Alahmari, A.D., et al., Physical activity and exercise capacity in patients with moderate COPD exacerbations. Eur Respir J, 2016. 48(2): p. 340-9.
  16. Suissa, S., S. Dell’Aniello, and P. Ernst, Long-term natural history of chronic obstructive pulmonary disease: severe exacerbations and mortality. Thorax, 2012. 67(11): p. 957-63.
  17. Connors, A.F., Jr., et al., Outcomes following acute exacerbation of severe chronic obstructive lung disease. The SUPPORT investigators (Study to Understand Prognoses and Preferences for Outcomes and Risks of Treatments). Am J Respir Crit Care Med, 1996. 154(4 Pt 1): p. 959-67.
  18. Santos, N.C.D., et al., Prevalence and Impact of Comorbidities in Individuals with Chronic Obstructive Pulmonary Disease: A Systematic Review. Tuberc Respir Dis (Seoul), 2022. 85(3): p. 205-220.
  19. Soler, X., et al., High Prevalence of Obstructive Sleep Apnea in Patients with Moderate to Severe Chronic Obstructive Pulmonary Disease. Ann Am Thorac Soc, 2015. 12(8): p. 1219-25.
  20. Stallberg, B., et al., Real-world retrospective cohort study ARCTIC shows burden of comorbidities in Swedish COPD versus non-COPD patients. NPJ Prim Care Respir Med, 2018. 28(1): p. 33.
  21. Hurst, J.R., et al., Understanding the impact of chronic obstructive pulmonary disease exacerbations on patient health and quality of life. Eur J Intern Med, 2020. 73: p. 1-6.
  22. Boers, E., et al. An estimate of the global COPD prevalence in 2050: Disparities by income and gender. Poster presented at the European Respiratory Society International Congress 2022. Barcelona, Spain.
  23. Li, H.Y., et al., Global, regional and national burden of chronic obstructive pulmonary disease over a 30-year period: Estimates from the 1990 to 2019 Global Burden of Disease Study. Respirology, 2023. 28(1): p. 29-36.
  24. Ho, T., et al., Under- and over-diagnosis of COPD: a global perspective. Breathe (Sheff), 2019. 15(1): p. 24-35.
  25. Wedzicha, J.A.E.C.-C., et al., Management of COPD exacerbations: a European Respiratory Society/American Thoracic Society guideline. Eur Respir J, 2017. 49(3).
  26. Wedzicha, J.A., et al., Prevention of COPD exacerbations: a European Respiratory Society/American Thoracic Society guideline. Eur Respir J, 2017. 50(3).
  27. Jacobs, S.S., et al., Home Oxygen Therapy for Adults with Chronic Lung Disease. An Official American Thoracic Society Clinical Practice Guideline. Am J Respir Crit Care Med, 2020. 202(10): p. e121-e141.
  28. Cranston, J.M., et al., Domiciliary oxygen for chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev, 2005. 2005(4): p. CD001744.
  29. Storgaard, L.H., et al., Long-term effects of oxygen-enriched high-flow nasal cannula treatment in COPD patients with chronic hypoxemic respiratory failure. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis, 2018. 13: p. 1195-1205.
  30. Hasani, A., et al., Domiciliary humidification improves lung mucociliary clearance in patients with bronchiectasis. Chron Respir Dis, 2008. 5(2): p. 81-6.
  31. Cirio, S., et al., Effects of heated and humidified high flow gases during high-intensity constant-load exercise on severe COPD patients with ventilatory limitation. Respir Med, 2016. 118: p. 128-132.
  32. Neunhauserer, D., et al., Supplemental Oxygen During High-Intensity Exercise Training in Nonhypoxemic Chronic Obstructive Pulmonary Disease. Am J Med, 2016. 129(11): p. 1185-1193.
  33. Chatila, W., et al., The effects of high-flow vs low-flow oxygen on exercise in advanced obstructive airways disease. Chest, 2004. 126(4): p. 1108-15.
  34. Fraser, J.F., et al., Nasal high flow oxygen therapy in patients with COPD reduces respiratory rate and tissue carbon dioxide while increasing tidal and end-expiratory lung volumes: a randomised crossover trial. Thorax, 2016. 71(8): p. 759-61.
  35. Rea, H., et al., The clinical utility of long-term humidification therapy in chronic airway disease. Respir Med, 2010. 104(4): p. 525-33.
  36. Kohnlein, T., et al., Non-invasive positive pressure ventilation for the treatment of severe stable chronic obstructive pulmonary disease: a prospective, multicentre, randomised, controlled clinical trial. Lancet Respir Med, 2014. 2(9): p. 698-705.
  37. Murphy, P.B., et al., Effect of Home Noninvasive Ventilation With Oxygen Therapy vs Oxygen Therapy Alone on Hospital Readmission or Death After an Acute COPD Exacerbation: A Randomized Clinical Trial. JAMA, 2017. 317(21): p. 2177-2186.
  38. Ergan, B., et al., European Respiratory Society guidelines on long-term home non-invasive ventilation for management of COPD. Eur Respir J, 2019. 54(3).
  39. Murphy, P.B., et al., Cost-effectiveness of home non-invasive ventilation in patients with persistent hypercapnia after an acute exacerbation of COPD in the UK. Thorax, 2023. 78(5): p. 523-525.
  40. Murphy, P.B. and N. Hart, Home Non-Invasive Ventilation for COPD: How, Who and When? Arch Bronconeumol (Engl Ed), 2018. 54(3): p. 149-154.
  41. Windisch, W., J.H. Storre, and T. Kohnlein, Nocturnal non-invasive positive pressure ventilation for COPD. Expert Rev Respir Med, 2015. 9(3): p. 295-308.
  42. Duiverman, M.L., et al., Home initiation of chronic non-invasive ventilation in COPD patients with chronic hypercapnic respiratory failure: a randomised controlled trial. Thorax, 2020. 75(3): p. 244-252.
  43. Halpin, D.M.G., et al., It is time for the world to take COPD seriously: a statement from the GOLD board of directors. Eur Respir J, 2019. 54(1).
Přečtěte si více